- na současný stav nějaké záležitosti nebo vývoje

- na budoucí tendence a perspektivy (možnosti)

- na radu, jak vyřešit nějaký problém či dosáhnout nějakého cíle

- na nejlepší rozhodnutí a nejvhodnější postup

- na poznání sebe samého a vlastní zkušenost

Karty mohou nějakou tématiku představit pouze obrazně, ale nejmenují ani názvy ani místa, právě tak ani telefonní čísla, datum, čas a podobně. Nemůžeme s nimi stanovovat ani lékařské diagnozy.

Tento fenomén nelze dostatečně objasnit. Ale existují dvě zajímavé úvahy.

1. Nevědomí má jiný vztah k času a prostoru než naše vědomí a je tudíž schopno vyhlížet za "okraj talíře" přítomnosti, jak to již téměř každý zažil u snů o budoucnosti a vlastní schopnosti předvídat. Tak jako se jazyk vědomí skládá ze slov, hovoří nevědomí pomocí obrazů. Tarotové karty můžeme chápat jako abecedu této obrazové řeči naší duše, s níž nevědomí vyjadřuje, jak se to má se záležitostí, na niž jsme se dotazovali. Vše, co musí učinit vědomí, je naučit se jazyku nevědomí, aby rozumělo tomu, co je řečeno.

2. Základem druhé úvahy je pojem časová rovnost, synchronicita, jak tento fenomén nazýval C.G.Jung. My jsme zvyklí měřit čas kvantitativně. Existuje ale i kvalita času, na niž ještě pamatuje naše řeč, když hovoříme o správném okamžiku. Z tohoto hlediska má každý okamžik své vlastní ukazatele, které se projevují stejným způsobem na nejrozličnějších úrovních. Makroskosmicky v planetárních konstelacích, mikrokosmicky v atomárních pohybech a mezitím na mnoha jiných úrovních, k nimž patří tarot, právě tak jako I-ťing a jiné orákulní metody.

Protože z celistvého pohledu svět otázky a odpovědi vytváří jednotu, spočívá v okamžiku otázky i odpověď. Podaří-li se tedy rozpoznat kvalitu určitého okamžiku, lze z toho vyčíst také odpověď. Proto ani tak nezáleží na tom, jaké orákulum (typ karet) si zvolíme, ale spíše na tom, aby vykládající rozuměl řeči orákula. 

Základní pravidlo zní: Tazatel hraje vždy hru vykládajícího. Na nevědomé úrovni se zdáme být daleko více spojeni, než nás nechá tušit vnější dojem, čímž takto vzniká něco jako jednota mezi oběma účastníky, díky které tazatel vytáhne ty správné karty pro příslušného vykládajícího. Proto je také neplodné nechat nějaký výklad posoudit nějakým jiným znalcem karet, neboť pro jeho porozumění by si tázající se osoba možná vytáhla jiné karty, které by přesto vedly ke stejné odpovědi. To samé platí i pro vykládání na dálku, tazatel vykládajícího požádá a tímto mu i svolí k tažení karet namísto něj, i zde ale vzniká napojení "na dálku".

Kvalita interpretace přirozeně závisí na rozhledu vykládajícího. Kdo žije s omezeným světovým názorem, bude moci karty interpretovat taky jen v rámci těsnosti svých představ. Na druhou stranu porozumění tazatele závisí vždy na jeho stupni zralosti. Pokud bude chtít vědět pouze zda a kdy bude mít konečně štěstí, zda něco půjde dobře či kdy bude něco nepříjemného konečně za ním bez toho, aby se přitom zajímal o hlubší pozadí, bude právě skutečně seriózním a kompetentním poradenstvím zřejmě zklamán, protože v něm nenalezne žádné zjednodušující odpovědi.

Ne, v žádném případě. Nechejte se vést úvahou, že vaše nevědomí beztak již ví, na co se chcete zeptat. Jen vaše vědomí se musí ještě dozvědět, jak zní otázka. Potud není pokládání otázky nic jiného, než uvědomnění si něčeho a mělo by se na ně právě tak nahlížet. Ujasněte si tedy, co byste chtěli vědět. Během míchání, tažení či vykládání pak můžete na otázku bezmála opět zapomenout, proto byste si ji měli radši zapsat, abyste si pak mohli správně přečíst věštbu.  

To záleží na tom, jak budete postupovat dále. Pokud budete tahat ze zakrytého a do vějíře rozprostřeného balíčku karet, potom je míchání nepodstatné a vy nemusíte dbát na nic dalšího. Jestli vykládáte karty, které leží na smíchané hromádce a berete z vrchu, pak byste měli opravdu dodržovat rituál míchání. Míchejte jednoduše tak dlouho a jakýmkoliv způsobem, dokud vás vnitřně něco nezastaví a neřekne vám "to stačí".

Na základě intuice. Nedivte se tedy,pokud - jako vykládající - náhle u nějaké karty zdůrazníte dosud zanedbávaný aspekt nebo objevíte její zcela novou stránku. Buďte spíše skeptičtí, jestliže již stále automaticky sdělujete tu samou interpretaci. Pokud byste ovšem někdy zůstali vězet beze slov, mohou vám i karty samotné pomoci dále: zeptejte se na speciální význam nějaké karty tak, že k tomu vyložíte formaci kříž (znázorníme v sekci o způsobech vykládání).

Ne. Zda jsou další vykládání přesto průkazná, závisí na tom, z jakého důvodu se opětovně vykládá. V případě, že by tím jen někdo chtěl dokázat domnělou nesmyslnost vykládání karet, jsou takováto dodatečná vykládání bezvýznamná. To samé platí v případě, že je tazatel s prvním vyložením karet nespokojený a proto tahá karty hned ještě jednou. Jde-li ale o to, po nějakém uskutečněném výkladu objasnit jednu nebo více souvisejících otázek, opakovaně se ukazuje, že další vykládání stavějí konsekventně na těch předešlých, aniž by se karty "zapletly do protimluvů".

To závisí na faktoru času, který je spjat s položením otázky. Karty poskytují většinou vyhlídku na časový interval tří až šesti měsíců. Pokud se ale například ptáme na změnu bydlení nebo na kariéru, osvětlí karty daleko větší časový úsek, kdežto v případě otázky na 14tidenní dovolenou se omezí právě na toto časové období. Kromě toho mají některé karty časový aspekt: čas zkracují 8 holí, Vůz (VII), naproti tomu trpělivost vyžadují 8 disků, především ale 4 mečů a Viselec (XII). U výkladů na konkrétní časový úsek je dobré začlenit tento úsek přímo do otázky typem: Jak se bude vyvíjet můj vztah do půl roku?